Dítě z Marsu

Osmnáctého března roku 2157 se nad Marsem nerozlévalo žádné rudé nebe. Toho roku už bylo modré. Planeta, která lidstvu dlouho ukazovala jen prach a bouře, byla v polovině 50. let 22. století konečně úspěšně terraformována. Trvalo to roky a stálo to oběti – ten první pokus o terraformaci skončil katastrofou, která si v roce 2125 vyžádala tisíce životů. Mars se poučil. A pod tím nově modrým nebem se narodila Abeni Okon.

Byla prvním člověkem, který se narodil na jiné planetě než na Zemi. Její rodiče, Kinah a Madu Okon, patřili mezi první osadníky Marsu – lidi, kteří přišli dřív, než bylo jasné, jestli to vůbec půjde.

Dá se jen tušit, jaké to je, narodit se jako symbol dřív, než se člověk naučí chodit. Média si ji vzala za svou okamžitě. Rodiče ji před tou pozorností podle všeho chránili, jak to jen šlo. Dětství podle všeho klidné nebylo – být první znamenalo být sledovaná. Koncem dospívání si slávu podle všeho naplno užívala, utrácela, žila na výsluní, které si nevybrala, ale zdědila narozením.

A pak, koncem dvacítky, zmizela. Ne doslova – stáhla se z veřejného života a začala pracovat v komunitních programech. Proč, to prameny neříkají.

Naposledy se objevila na veřejnosti roku 2232, jako čestný host při vypouštění lodi Artemis. Pak už jen ticho záznamů, dokud se v nich neobjevilo poslední datum – rok 2252, kdy zemřela přirozenou smrtí. Je pohřbená na Marsu, planetě, na níž se narodila jako první.

Dodnes se osmnáctý březen slaví jako lidský svátek. Nejvíc právě na Marsu. Tam, kde kdysi bylo nebe rudé a pak se stalo modrým, a kde se jedno dítě stalo důkazem, že lidstvo už není vázané na jedinou kolébku.